Čs. armáda 1938

Čs. armáda

V roce 1938 se celý národ připravoval na oslavy dvacátého výročí vzniku republiky Československé.

Již 12. března ovšem Hitler připojuje Rakousko k nacistické třetí říši a čs. armáda reaguje, začíná boj s časem, je potřeba co nejdříve vytvořit nové nástupové a mobilizační plány.

Čs. armáda v barvě (video)

Přichází ovšem září a Hitler se rozhoduje uskutečnit plán "Grun" jehož provedení má být uskutečněno rychlostí blesku s momentem překvapení, kdy německá armáda má během dvou až tří dní prorazit čs. obranu a na hranicích s Německem se ozývají první výstřely, jsou také první padlí a ranění.

V noci z 23. na 24. září 1938 vyhlašuje prezident Beneš mobilizaci, která znamená pro Hitlera konec ústupků a německému útlaku.

Samotnou mobilizaci lidé v Československu vítají, protože věří, že odvrátí útok německé armády a v pohraničí čs. armáda nastolí opět pořádek.

Celý svět v tu chvíli upřel své pohledy na skvěle probíhající čs. mobilizaci.

Čs. armáda byla na konci roku 1938 schopná odrazit jakýkoliv útok na čs. území a určitě by v prvních dnech války dokázala být těžkým soupeřem i německé armádě.

Během několika dní čítala čs. armáda přes milion vojáků, kteří měli k dispozici více, jak 800 tisíc pušek, 44 tisíc kulometů, tisíce děl.

Vzdušný prostor měly chránit protiletadlové kanóny a kulomety, na polní letiště byly přemístěny desítky stíhaček včetně Avie B-534.

Úderná část čs. armády měla k dispozici zhruba třistaapadesát lehkých tanků, hlavně LT vz. 35.

V pohraničí vojáci hraničářských pluků s pomocí jednotek stráže obrany státu již střežili hranice a na stěnách čs. pevností se objevily nápisy jako "TAK PŘÍSAHÁME , VYTRVÁME, NEDÁME SE"

Byl konec září 1938 a čs. vojáci na hranicích (pod útoky Freikorpsu) stáli tváří v tvář hitlerovské armádě, jejíž zvěrstva měla nejen Evropa teprve poznat, veškeré úsilí poté končí přijetím mnichovského diktátu a Československá armáda dostala rozkaz stáhnout se do vnitrozemí.

Čs. armáda v roce 1938 (video)

Z dostupných filmových materálů jsem také vytvořil krátkou prezentaci čs. armády a zejména její vystoupení v září 1938 a k vidění je těžké opevnění v Orlických horách, zvláštní zařízení na hranicích s Německem, zátarasy u Králického Sněžníku a Starého Města pod Králickým Sněžníkem, ale i ostatní složky čs. armády, např. letectvo, či horské jednotky.

Československé armádě byly dodávány nové zbraně, např.protitakové kanóny, intenzivně se připravovala sériová výroba nových tanků a probíhal vývoj stíhačky Avia B-35, kdy také čs. piloti a stíhací letadla Avia B-534 podtrhují vysoké odhodlání bránit republiku.

Armáda si dávala zejména v roce 1938 záležet na filmování různých přehlídek, či cvičeních, která se poté promítala civilnímu obyvatelstvu v kinech a armáda tak získávala obrovskou prestiž a uznání.

Nápisy na pevnostech

Vojáci již v době zářijové mobilizace psali na stěny pěchotních srubů své vzkazy a citáty, které měly nepříteli dát jasně najevo, že budou tvrdým soupeřem v nadcházející bitvě.

Po mnichovu a rozkazu opustit pevnosti bez boje vojáci přidali další nápisy, tentokrát vyjadřující, že to není konec, ale teprve začátek.

Poslední vojáci (Dokument České televize)

Dne 1. října 1938 je Mnichovská partie dohrána, demokracie v Evropě dostává mat, Československá vláda pod nátlakem přijímá mnichovský diktát a československá armáda dostává rozkaz opustit pohraničí včetně opevnění.

Čs. armáda nebyla poražena, ale přemožena zradou, která měla zachránit mír v Evropě, ve skutečnosti se válka pouze odložila na později.

Česká televize natočila v devadesátých letech jeden z nejlepších dokumentů o vojácích, kteří v září roku 1938 stáli u zbraní v opevnění, kam je republika postavila a své poslání brali jako poctu.

O to horší ovšem pro tyto vojáky bylo přijetí kapitulace. Jak se vlastně na tyto události dívají s odstupem času ?

Na osudné 30. září 1938 ovšem již nikdy nezapomněli , tyto dny je navždy poznamenaly.

Prameny a literatura:

Edice Pevnosti sv. 32-Mobilizovaná československá armáda 1938 (Dvůr Králové nad Labem 2010)

Dobové fotografie:

Jan Lakosil, Roman Štér, Roman Kubeček
Publikace Armáda a Národ (Praha 1938)

Současné fotografie:

Roman Kubeček