Finanční stráž
Zajištění čs. hranic
Stůj!
Tady finanční stráž!
Ostraha hranic a hraničních přechodů Československa v roce 1918-1938
Již v dobách Rakouska-Uherska docházelo k pašeráctví a podloudnému obchodu, proto od poloviny 18.století zajišťovali hranice celní dozorci a vojenští kordonisté.
Tento systém byl nevyhovující a dochází k vytvoření sboru pohraniční stráže - pohraniční myslivci, následně v roce 1842 je sbor pohraniční stráže sloučen s důchodkovou stráží a vzniká finanční stráž.Po vzniku Československa přejímá nový stát i systém ochrany hranic a FS podléhá ministerstvu financí a jednotlivé úseky hranic jsou rozděleny na inspektoráty, které se dále dělí na oddělení finanční stráže.
Úkolem finanční stráže, dále jen FS, bylo střežit hranice a hraniční přechody Československa před pašováním zboží a nepovolaným pohybem osob přes státní hranice.
Zatímco ještě v první polovině 30. let byla situace víceméně klidná, snad kromě velmi těžké služby na hranicích s maďarskem, s nástupem A. Hitlera v německu k moci v roce 1933 se národnostní vztahy začaly prudce zhoršovat.
Nejhorší situace nastala v druhé polovině 30. let, kdy se začaly objevovat případy pašování zbraní do Československa, zejména po obsazení sousedního Rakouska německou armádou v březnu 1938.
Celníci, na německé straně, kteří chovali k FS dobré vztahy, byli nahrazeni lojajálními nacisty, kteří podporovali přepady čs. území z německé strany.
Nejhorší situace nastala v druhé polovině 30. let, kdy se začaly objevovat případy pašování zbraní do Československa, zejména po obsazení sousedního Rakouska německou armádou v březnu 1938.Nejhorší situace nastala v druhé polovině 30. let, kdy se začaly objevovat případy pašování zbraní do Československa, zejména po obsazení sousedního Rakouska německou armádou v březnu 1938.
Celníci, na německé straně, kteří chovali k FS dobré vztahy, byli nahrazeni lojajálními nacisty, kteří podporovali přepady čs. území z německé strany.
Celníci, na německé straně, kteří chovali k FS dobré vztahy, byli nahrazeni lojajálními nacisty, kteří podporovali přepady čs. území z německé strany.
Ve třicátých letech se podařilo FS vyzbrojit také vynikajícími lehkými kulomety vz. 26 a zlepšit dopravní spojení s vnitrozemím, ovšem od léta roku 1938 vznikají v Německu polovojenské oddíly freikorps, vyzbrojované rakouskými zbraněmi, mimo jiné i granáty, samopaly a těžkými kulomety.
Příslušníci FS jsou posíleni jednotkami stráže obrany státu a situaci v čs. pohraničí mají pevně ve svých rukou, situace se ovšem dramaticky mění po projevu Adolfa Hitlera, který svým fanatickým výstupem požaduje okamžité odstoupení čs. pohraničí Německu a hrozí zbraněmi.
Příslušníci FS byli od roku 1936 páteří jednotek Stráže Obrany Státu, kam bylo zařazeno celkem 6 438 finančníků, protože znali velmi dobře pohraniční oblasti i místní obyvatelstvo.
Protože FS a jednotky SOS se pohybovali před linií hlavního obranného postavení čs. armády, staly se cílem zákeřných přepadů a léček, které pro ně v mnoha případech skončily tragicky, několik čs. celnic a policejních stanic bylo vypáleno a mnoho příslušníků FS zraněno, či zavražděno při výkonu služby.Příslušníci Finanční stráže přesto dál střežili hranice republiky až do okupace v březnu 1939, v následujícím roce 1940 již byla FS zrušena, na slovensku ovšem existoval sbor FS po celou válku.
Po osvobození Československa v roce 1945 byla Finanční stráž obnovena, ale už v roce 1948 nahrazena Sborem národní bezpečnosti - SNB a většina příslušníků FS postupně propuštěna.
Zhruba polovina příslušníků FS kteří padli při ochraně hranic, má dnes pomníky v čs. pohraničí.
Budovy finanční stráže
Vybrané budovy celních úřadů a oddělení finanční stráže se v roce 1938 (na Slovensku již od roku 1937) zodolňovaly oválnými přístavbami, jakýmisi bastionky, které měly finanční stráži, anebo stráži obrany státu , umožnit efektivnější obranu budovy a hraničního přechodu včetně okolního terénu.
Bastionky byly stavěny z odolného materiálu (železobetonové či kamenné) a byly vybaveny uzavíratelnými ocelovými střílnami, ve kterých se počítalo s použitím zejména lehkého kulometu vz. 26 (střílny jsou tvarované i pro hledí mušky lehkého kulometu) popř. pušek vz. 24 a vz. 33, granáty zde použít nešly, ty měli i nadále obránci házet např. z oken budovy.
Hraniční sloupyZapomenuté symboly Československé státní hranice
Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se státní správa začala zabývat vyznačením hraničních přechodů a celních komunikací a tak počátekm roku 1924 byla vypsána veřejná soutěž, kterou nakonce vyhrála dvojice architekt Josef Havlíček a sochař Bedřich Stefan, kteří komisi předložili návrh hraničního sloupu ve tvaru státní vlajky, který byl doplněný malým státním znakem s nápisy v litinovém oválu.Československý hraniční sloup dodnes budí obdiv a díky nadšencům i sdružením se jeho repliky opět vrací na své původní místo.
Prameny:
- Živá historie - listopad 2015 (Zmizelé symboly hranic první republiky)
- Finanční stráž (Ing. Jaroslav Beneš)
Současné fotografie:
- Roman Kubeček, Miloš Doležal.