Nový typ

Čs. lehké opevnění

Lehké opevnění nového vzoru

Již na konci roku 1936 upozorňuje několik lidí z ředitelství opevňovacích prací na špatnou konstrukci a nevhodný obranný systém při výstavbě pevnůstek pro čelní palby, později označených jako "starý vzor"

Při jedné z následných debat o novém objektu se ozývá návrh "Pánové, a co když vezmeme objekt těžkého opevnění a jednoduše ho zmenšíme"

Od té chvíle vzniká nový, unikátní čs. objekt lehkého opevnění, pro který se později vžívá lidový název "Řopík"

Lehký objekt nového vzoru byl zadán k výstavbě již na jaře roku 1937 a do října roku 1938 bylo stavebně dokončeno na 10 000 těchto pevnůstek.
Řopík byla pevnůstka vyzbrojená lehkými, či těžkými kulomety, řešená zejména pro boční palby, kdy se počítalo se vzájemnou ochranou.
Pevnůstky se stavěly v jednom, až třech sledech, kdy v druhém a třetím sledu byly již více stavěné řopíky také pro čelní, či kosé palby.
V roce 1938 ze začaly stavět také řopíky v liniích těžkého opevnění, nazývané jako vložené, keré měly za úkol zesílit palebnou přehradu v TO.

Obranu lehkého opevnění zajišťovala jednotlivá velitelství sborů v rámci pěších pluků čs. armády včetně záložníků, přičemž seznámení vojáků s pevnůstkou, výcvik a úkoly měli na starosti velitelé čet a rot přímo na linii.

Lehké opevnění z let 1937-1938 (Řopík) Za lomítkem uveden rozměr pro zesílené objekty, stavěly se také objekty,které měly zesíleny jen některé stěny,či vzácně objekty zeslabené (údaje v cm)
Konstrukce	Typ A	Typ B	Typ C	Typ D	Typ E
Čelní stěna (se střílnou C,E,)	80 /120	80 /120	50	80 /120	60 /100
Strop	60 /100	60 /100	Plech, beton	60 /100	60 /100
Boční stěna (se střílnou A,B,D,)	60 /80	60 /80	40	60 /80	80 /120
Týlové stěny	50 /80	50 /80	40	50 /80	60 /80
Stěna se střílnou ve vchodu	50	50	-	50	50
Základová deska	30 /50	30 /50	20	30 /50	30 /50
Kamenná rovnanina (čelní stěna)	100 /150	100 /150	-	100 /150	100 /150

Odolnost zesíleného objektu je do ráže 15 cm (normální objekt do ráže 10 cm) při jednotlivých zásazích.

Řopíky byly původně projektovány ve třech základních typech (A, B, C) ovšem krátce po zahájení vytyčování v terénu se projevila potřeba dalších typů a tak byly v dubnu 1937 vyprojektovány typy D a E.

Nejběžnějším typem řopíku byla oboustranná pevnůstka typu "A" se dvěma střílnami a podle úhlu, který svíraly osy střílen hlavních zbraní se řopíky rozlišovaly na další typy, např. A-120, A-200, B1-80 atd.

Aby se mohly objekty dobře umisťovat i v členitém terénu, bylo vyprojektováno velké množství variant základních typů, objekty mohly být stranově převrácené, výškově šikmé, či lomené, zesílené i zeslabené s různými sklony střílen.

Postupně tak vznikl soubor asi 44 modifikací této pevnůstky, díky čemuž mohli projektanti vést linii v jakémkoliv terénu.

S postupující výstavbou lehkého opevnění zejména na hřebeni např. Orlických hor začala být aktuální otázka ubytování ostrahových a strážních jednotek lehkého opevnění.

Pro objekty staršího vzoru značené také jako vz. 36 byly budovány chaty v týlu těchto pevnůstek, pro hraničáře obsazující těžké opevnění se stavěla velká cihlová kasárna.

Pro lehké opevnění nového vzoru se sice počítalo s obsazením až při vyhlášení ostrahy hranic a povoláním záložníků z okolí, ale např. v Orlických horách, kde byli místní převážně německé národnosti a tudíž nemohli nastoupit do opevnění, bylo potřeba povolat vojáky české národnosti, pro které se budovaly ubytovací sruby v týlu lehkého opevnění.

Do jednoho řopíku se počítalo s minimálně dvěma muži a maximum byl počet sedm mužů do objektu typu A.

V roce 1938 také čs. armáda započala s budováním polního opevnění, kterým jednak zesilovala již hotové linie čs. lehkého a těžkého opevnění, ale také vyplňovala mezery v místech, kde zatím betonové opevnění chybělo.

Velmi zajímavý nález se mi povedl v linii lehkého opevnění, konkrétně mezi dvěma řopíky prvního sledu u Králického Sněžníku a sice nález polního objektu, který má všechny prvky řopíku včetně záhozu, či bočních paleb a navíc v šikmém provedení.

Přímo tento objekt byl postaven jako ochrana dělostřelecké pozorovatelny, umístěné několik desítek metrů v týlu.

Podobné objekty byly stavěny např. také v Orlických horách, tam ovšem jako náhrada za nezapočaté těžké opevnění.

Československé opevnění na dobových pohlednicích

Posíláme srdečné pozdravy ze Sudet...

Tak nějak mohl začínat text jednoho z mnoha tisíců pohledů,

které byly vydávané v rámci propagace vítěztví Velkoněmecké říše nad tyranní

sudetských němců ze strany pražské vlády.

Profesionální fotografové nafotili a vydali na pohlednicích zejména řopíky ze všech koutů naší republiky.

Rozstřelování a ničení vojenského opevnění

Dne 5. září 1939 Němci zde u nás rozstřelovali a ničili bývalé československé opevnění, stavěné v roce 1936 stavitelem Kaušem a v roce 1937 a 1938 stavitelem Capouškem. Byla to smutná podívaná, nic se ten den nedělalo.

Německý Wehrmacht ničení krytů zadal firmě Diple Jng Karl Walter Hocli und Fietbau Waldenburg in Schilesien Fürstensleinerstrasse 27.

Přijelo 5. září po osmé hodině od Náchoda nákladní těžké auto plné třaskavin ekrasitu s bedničkami o 25kg a asi 6 lidí a začalo dílo zkázy.