Tvrze čs. opevnění
Čs. těžké opevnění
HANIČKA není jen dívčí jméno
Ale také mohutná čs. dělostřelecká tvrz v Orlických horách, která patří mezi pět stavebně dokončených tvrzí.Tvrze čs. opevnění, to je uzavřená soustava, kterou tvoří vchodový objekt a dále pěchotní a dělostřelecké sruby, dělostřelecké a minometné věže, podzemní ubikace pro osádku tvrze, skladiště střeliva a dalšího materiálu, které jsou spolu spojeny podzemními chodbami a na povrchu terénu obklopeny souvislým pásem překážel a tvrz tak tvoří samostatný celek.Tvrze po svém dokončení měly vytvářet velmi odolné opěrné body v linii čs. opevnění.Prostor linie čs. opevnění na úpatí Orlických hor, kde se také nachází pěchotní srub N-S 61, měly po svém dokončení chránit palbou z houfnic a minometů tvrze Skutina a Dobrošov.
| Stavebně dokončené tvrze čs. opevnění | |||
| Název tvrze | Objekty plánované/postavené (zkrat.) | Osádka tvrze (plánovaný stav) | Umístění tvrze |
| Smolkov | 5/5 (MO-S 38-42) | V. prapor hran. pluku 4 (394 mužů) | Kóta 340 nad obcí Smolkov východně od Opavy |
| Bouda | 5/5 (K-S 21-24,22a) | V. prapor hran. pluku 19. (316 mužů) | Kóta 845 Bouda západně od města Králíky |
| Hůrka | 6/6 (K-S 10-13, 12a, 12b) | V. prapor hran. pluku 6. (424 mužů) | Kóta 666 Výšina severovýchodně od města Králíky |
| Adam | 8/7 (K-S 39-45, 43a) | VI. prapor hran. pluku 19 (611 mužů) | Kóta 762 Adam nad Mladkovem v Orlických horách |
| Hanička | 6/6 (R-S 76-80, 79a) * | VIII. prapor hran. pluku 19 (426 mužů) | Jižně od kóty 985 Anenský vrch nad Rokytnicí v Orl. horách |
| Rozestavěné tvrze | |||
| Šibenice | 8/0 (OP-S 30-35, 33a, 35a) | V. prapor hran. pluku 5. (615 mužů) | Kóta 375 U Šibenice mezi Sádkem a Milostovicemi u Opavy |
| Skutina | 6/2 (N-S 48-52,52a) | V. prapor hran. pluku 5. (484 mužů) | Kóta 736 Skutina mezi Sedloňovem a Novým Hrádkem |
| Dobrošov | 7/3 (N-S 72-77, 77a) | VI. prapor hran. pluku 18. (571 mužů) | Západně od kóty 622 u obce Dobrošov nad Náchodem |
| Stachelberg | 12/1 (T-S 71-80, 76a, 80a) ** | VII. prapor hran. pluku 17. (778 mužů) | Na kótě 632 Hřebínek jižně od Žacléře u Trutnova |
| Nezapočaté a odložené tvrze | |||
| Jírová hora | 9/0 (T-S 8-15, 14a) | V. prapor hran. pluku 17. (650 mužů) | Kóta 546 Maternice severozápadně od Hronova |
| Poustka | 10/0 (T-S 45-51, 49a, 50a, 52a) | VI. prapor hran. pluku 17. (700 mužů) | Kóta 669 Poustka mezi Slavětínem a Petříkovicemi u Trutnova |
| Orel | 6/1 ( MO-S 20, 20a, 20b, 20c, ...) | VI. prapor hran. pluku 4. (405 mužů) | Kóta 284 U orla, u Darkoviček severně od Hlučína |
| Orlík | 5/0 (S-I, S-II, DS, DOV, MV) | Neměla stálou osádku, výcviková tvrz. | U kóty 1205 Orlík u Frývaldova v Jeseníkách |
Plánovaná ýstavba tří tvrzí (Milotický vrch, Gudrich a Kronfelzov) byla v roce 1938 vzhledem k finanční a časové tísni zrušena a bylo rozhodnuto tyto tvrze nahradit samostatnými dělostřeleckými sruby. * K tvrzi Hanička patří také samostatná dělostřelecká pozorovatelna R-S 91 na Komářím vrchu
** Stachelberg měla být nejmohutnější čs. tvrz | |||
Popis tvrze
Vlastní tvrz se skládala z povrchové části , kterou tvořily objekty chráněné překážkami, a z podzemí. Podle druhu výzbroje a podle toho, jakým účelům měly sloužit, dělíme tvrzové objekty na bojové (pěchotní a dělostřelecké sruby, dělostřelecké otočné věže a věže minometné), pozorovatelny a vchodové objekty.
Podle počtu objektů spojených podzemím v jeden celek se naše tvrze dělily na malé (kromě vchodového max. šest objektů a z toho nejvýše tři dělostřelecké) anebo na velké (tvrz měla více objektů, než tvrz malá)
Tvrzové pěchotní sruby
Hlavním úkolem tvrzových pěchotních srubů byla blízká obrana tvrze. Zároveň se svými palbami napojovaly na linii izolovaných pěchotních srubů, jež s tvrzí bezprostředně sousedily, čímž zajišťovaly, že ani v prostoru tvrze nedošlo k přerušení souvislé palebné přehrady.
Konstrukce i výzbroj byla v zásadě shodná s izolovanými pěchotnímy sruby. Výraznější zvláštností byl jen způsob nasávání vzduchu do objektu, protože většina tvrzových pěchotních srubů neměla klasický vchod, ale jen nouzový výlez z dolního patra do ochranného příkopu pod střílnami hlavních zbraní a proto se nasávání vzduchu řešilo buď speciálním ocelitinovým ventilačním zvonem ve stropnici objektu, anebo nasáváním v některé z týlových stěn pěchotního srubu.
Dělostřelecké sruby
Úkolem tvrzových dělostřeleckých srubů bylo vedení dalekých paleb do nástupových prostorů nepřítele v předpolí linie s možností podpůrné palby i do linie čs. opevnění.
Dělostřelecké sruby byly vždy jednostranné a jejich výzbroj měla tvořit baterie tří rychlopalných 10cm houfnic vz. 38.
Jsou to největší čs. pevnostní objekty s objemem betonu kolem 5.500 m³ a proto byly jako jediné opatřeny dilatační spárou a jejich betonáž probíhala ve dvou částech.
Vchodové objekty
Patřily do sestavy každé tvrze a byly hlavní vchodem pro osádku a současně i vjezdem pro nákladní automobily, které by dopravovaly hlavně dělostřeleckou munici.
Proto byly vchodové objekty vždy postavené na odvrácených svazích, dobře skryté před nepřátelským pozorováním a ostřelováním a to přibližně ve vzdálenosti 500 až 12000 metrů od bojových objektů tvrze.
Ke vchodovým objektům tvrzí byly budovány také příjezdové zásobovací cesty, opět dobře skryté, aby nepřítel nemohl sledovat pohyb záloh a silnici ostřelovat.
Také vchodový objekt tvrze byl projektovaný pro blízkou obranu, obklopovala ho obvodová překážka, ve stropnici měl osazené vždy dva pěchotní zvony, vyzbrojené lehkými kulomety, dvě střílny v týlové stěně a další se nacházely i uvnitř objektu (např, v zasouvacích vratech)
Pozorovatelny
Pro potřeby velitele a velitelství dělostřelectva tvrze, případně i pro vyšší velitelství byly do pěchotních srubů umisťovány také pozorovací zvony, které, jak již název napovídá, měly sloužit k pozorování a řízení palby tvrzového dělostřelectva, a k tomu byly vybavené místo střílen průzory a ve vrchlíku měl být na stojanu umístěný dělostřelecký periskop 10x/6x vz.38.
V ojedinělých případech, kdy se nabízela možnost vést pozorování také z jiného místa blízko linie opevnění, byly pro tvrze budovány speciální pozorovatelny.
Pozorovatelny byly většinou projektovány jako samostatné izolované objekty (např. R-S 91 Vrchol) a díky svému umístění umožňovaly vést pozorování i v době, kdy by samotnou tvrz napadl nepřítel a snažil se obránce dezorientovat a vyvolat chaos.
Síly stěn čs. tvrzových objektů (údaje v cm) | |
Konstrukce | IV. Říman |
Kamenná rovnanina | 400 |
Čelní stěna | 350 |
Stropnice | 350 |
Strop dolního patra | 50/100* |
Stěny s hlavními střílnami | 125/150* |
Ostatní týlové stěny - horní/dolní | 150/200 |
Stěna ochranného příkopu | 150/225* |
Ochranný příkop - šířka/hloubka | 200/310 |
| Zvony a kopule - tloušťka stěn | 30 |
* U dělostřeleckých srubů | |
