Typologie - Československé opevnění 1935-1938

Čs. polní opevnění z roku 1938 (typologie)

Polní objekt pro těžké kulomety
Odolné dřevozemní provedení

Zřejmě nejvíce stavěný objekt čs.polního opevnění, určený pro jeden, či dva těžké kulomety.
V září roku 1938 byly postaveny desítky těchto objektů podél celých hranic ČSR.
Dochovaná torza objektů v Orlických horách, na Králickém Sněžníku, v Jeseníkách i na Šumavě.

Polní objekt pro těžký kulomet
Okop s přístřeškem

Okop pro těžký kulomet
Typizovaný okop čs.armády pro těžký kulomet s odměrem zbraně 60°
(možno natočit kulomet více do stran)

Opět typizovaný okop pro těžký kulomet s možností natočit kulomet více do stran.
Používaný zejména v místech, kde bylo nutné mít velký palebný vějíř do stran, např. blízko cest anebo na polích a u otevřených míst.

Okop pro těžký kulomet
Typizovaný okop čs.armády pro těžký kulomet s odměrem zbraně 60°

Standartní okop pro těžký kulomet určený k postřelování pouze určitých míst, např. roklí a úvozových cest.
I když rozdíl mezi střelištěm přístupným ze tří stran a tímto nebyl nijak zásadně veliký, protože i tento okop umožnoval plnohodnotný odměr zbraně.

Okop pro lehký kulomet
Jednoduchý okop pro lehký kulomet

Okop pro lehký kulomet vz.26 byl zřejmě nejrozšířenějším okopem v čs.armádě.
Také téměř u každé pevnosti či pevnůstky čs.opevnění si vojáci vybudovali minimálně jeden okop pro lehký kulomet.
Nalezeny objekty určené i pro dva leké kulomety např. v Orlických horách anebo na Staroměstsku.

Přibližovací zákop
Rovný zákop vedoucí k pevnůstkám opevnění

Zákop,který sloužil také jako zásobovací a otevřeném terénu byl napojen na síť
spojovací zákopové sítě.
Byl dlouhý zpravidla jen několik metrů k opevnění a dodnes se dá nalézt u většiny objektů čs.stálého opevnění.

Spojovací zákop
Hlavní zákop v liniích opevnění

Tento zákop tvořil páteř zákopové sítě např. mezi pevnůstkami lehkého opevnění.
Stejně jako přibližovací zákop, byl i tento veden jako rovný, aby ho bylo možno
postřelovat po celé délce ze střílen objektů.
Tento zákop měl umožnit osádkám opevnění co nerychlejší a skryté obsazení pevnůstek a nebyl určený k boji.

Přibližovací zákop
Klasický zákop čs.armády

Typický zákop čs.armády klikatého tvaru byl veden v místech, které nebylo možno postřelovat ze střílen objektů.
Ovšem díky klikatému tvaru poskytoval větší ochranu vojákům např.při dělostřeleckém přepadu.
Používán tam ,kde se předpokládal dlouhodobý pohyb čs.vojáků tam i zpět a bylo nutné je chránit před nepřátelskou palbou.

Dřevozemní úkryt
pro vojáky a munici

Tento polní úkryt se stavěl v blízkosti střeleckého postavení např.houfnice či děla a byl určený pro obsluhu a pohotovostní dávku munice.
Dodnes jsou tyto úkryty patrné např. v Orlických horách, v  místech palebného postavení horských kanónů u dělostřelecké tvrze ADAM.

Dřevozemní úkryt
pro vojáky

Velmi podobný úkryt, jako předchozí, ovšem zatímco úkryt pro vojáky a munici musel mít lepší přístup, tento úkryt byl napojený pouze na zákop, protože se nepočítalo s nošením rozměrných beden s dělostřeleckou municí.
Úkryt v Orlických horách, bohužel nedávno úplně zahlazený.

Vojenská pozorovatelna
Vojenské posedy v liniích opevnění

Vzhledem k absenci výkonné pozorovací optiky v čs. opevnění byla čs. armáda v září 1938 nucena ve velkém stavět vojenské posedy, které sloužily pro
pozorování např.hraničních přechodů či důležitých míst v předpolí HOP.
Další důležitou funkcí pozorovatelů mělo být řízení palby ze zbraní čs. polní armády.
V roce 2008 zanikl bohužel zřejmě poslední exemplář čs. polní pozorovatelny vybudované pod Králickým Sněžníkem, která střežila hraniční přechod nedaleko Starého Města pod Kr. S.
V Orlických horách se podařilo nalézt jednu provizorní betonovou pozorovatelnu a také jednu polní, dřevozemní, címž i určení pozorovatelen můžeme považovat za uzavřené, protože se naštěstí podařilo na poslední chvíli nalézt všechny typy.