Výzbroj - Pěchotní srub N-S 61 Chata

Přejít na obsah

Výzbroj

Pěch. srub N-S 61
Plánovaná výzbroj pěchotního srubu N-S 61 "Chata"
Pěchotní srub Chata nebyl k 1. říjnu 1938 ještě stavebně dokončen a tím pádem ani vyzbrojen tak, jak bylo plánováno, přesto měl srub od 15. září 1938 stálou osádku a alespoň improvizovanou výzbroj včetně zásoby munice.
  • 9 cm kasematní minomet vz. 38 zbraň G (zbraň nebyla k 1. říjnu 1938 dodána do žádného pevnostního objektu)
  • Dvojice těžkých kulometů vz. 37 na společné lafetě, zbraň M (čtyři těžké kulomety na dvou lafetách se zřejmě k 1. říjnu 1938 podařilo osadit)
  • Lehký kulomet vz. 26 v jednoduché lafetě, zbraň N (lehkých kulometů vz. 26 byl dostatek a byly v každém objektu čs. opevnění)
  • Puška vz. 24 Mauser (standartní zbraň čs. vojáků a osádek čs. opevnění)
  • Kulometná pistole vz. 38 (k 1. říjnu 1938 se tato zbraň nedostala do žádného objektu čs. opevnění, plánována do pomocných střílen na obranu objektu)
  • Pistole vz. 22 a 24 (osobní zbraň délesloužících vojáků, pododůstojníků a důstojníků také v opevnění)
  • Signální pistole vz. 30 (pistolí byl dostatek, v opevnění použité k signalizaci)
  • Ruční granáty vz. 38 (vyvíjené speciálně pro objekty čs. opevnění, ovšem nedodány a v září 1938 nahrazeny ručními granáty vz. 34)
Pozn. Těžký kulomet vz. 24 systému Schwarzlose nebyl v pěchotním srubu N-S 61 Chata použitý.

Popis zbraní použitých na linii čs. opevnění
      Protitankový kanon vz. 36 (zbraň L1)
Jednou z hlavních a jedinou osazenou pevnostní dělostřeleckou zbraní v čs. pěchotních srubech byl protitankový kanón vz. 36 ŠKODA ráže 47 mm, který byl primárně určený k ničení útočné vozby (tanky, pancéřová auta...) a živé síly nepřítele a proto byl spřažen s těžkým kulometem vz. 37 na společné lafetě. (v malém množství dodány také kanóny bez kulometu)
Tento kasematní kanón byla poloautomatická zbraň se svislým klínovým závěrem, umožňující  základní tříčlenné obsluze dosáhnout kadence palby až 30 ran za minutu a v případě obsluhy šesti vycvičených mužů až 35 ran v minutě, odpad prázdných nábojnic byl řešen pružnou hadicí do diamantového příkopu.
Kanón měl být osazen v sousedním pěchotním srubu N-S 60 a svojí palbou měl chránit protitankovou překážku, která vedla před srubem N-S 61 Chata.
Těžký kulomet vz. 37 (zbraň M)
Jedná se o moderní a vzduchem chlazený těžký kulomet, který byl vyvinutý a vyráběný ve zbrojovce Brno. V letech 1936-38 si MNO objednáno 5 140 ks kulometů vz. 37 pro potřeby ŘOP. Z tohoto počtu bylo ale dodáno jen 1 464 ks. Tento počet dokázal pokrýt potřebu dokončených pěchotních srubů těžkého opevnění.
Pěchotní srub Chata měl ve výzbroji na obě strany jako hlavní zbraně dva těžké kulomety vz. 37 na společné lafetě, celý tento komplet dodávala zbrojovka Brno a zaměřovací dalekohled optikotechna Přerov, zatím nemáme informace, zdali se do objektu podařilo tyto lafety s těžkými kulomety do střílen osadit, ale je to pravděpodobné, protože sruby N-S 60 a 61 dostaly přidělené osádky.

Těžký kulomet vz. 7/24 a vz. 24
Těžký kulomet původně rakouského vzoru a systému Schwarzlose, který byl chlazený vodou a známý z první světové války.  Tento kulomet později upravovala pro jednotné střelivo 7.92mm Mauser upravovala Janečkova zbrojovka v Praze a kulomet nesl označení 7/24, zároveň také vyráběla již nové kulomety pod označením vz. 24.
V září 1938 již zastaralý, ale stále spolehlivý těžký kulomet, který měla čs. armáda k dispozici jako hlavní zbraň v počtu 7 141 kusů.
Velké uplatnění našel v obranných postaveních, jako např. ve vybraných objektech lehkého opevnění, pro vedení dalekých paleb, také v čs. polním opevnění a v těžkém opevnění jako nouzová výzbroj za nedodané pevnostní zbraně.
U srubu N-S 61 byl tento kulomet použit v polním opevnění vojáky 4. pěšího pluku Prokopa Holého z Hradce Králové.

Lehký kulomet vz. 26
Lehký kulomet vz. 26 zkonstruoval Václav Holek na počátku 20. let a k zásobování municí sloužil schránkový zásobník. Kulomet vyráběla Čsl. zbrojovka Brno ve velkých sériích pro čs. armádu i na export a byl nejrozšířenější zbraní v čs. armádě, kde byl také velmi oblíbený, velmi rychle se kulomet vz. 26 stal symbolem vyspělosti čs. průmyslu a světovou legendou mezi kulomety.
Jednalo se o přesnou a spolehlivou zbraň, rychle vyměnitelná vzduchem chlazená hlaveň, obsluhu, nabíjení a střelbu zvládl i jeden voják.
V pěchontím srubu N-S 61 Chata byl tento lehký kulomet použitý ve čtyřech pomocných střílnách pod betonem a v obou pěchotních zvonech, celkem tedy jen ve střílnách srubu mělo být v jendoduché lafetě instalováno šest kusú lehkých kulometů vz. 26.


Puška vz. 24
Byla standardní zbraň každého vojáka spolu s bajonetem, používána ve strážní službě při střežení stavenišť a linie opevnění, ve srubu se mohla použít ve střílně na obranu vchodu naproti mříži, nouzově také ve střílnách pro lehké kulomety a ve zvonu.
Konstrukčně pětiranná opakovačka systému Mauser, téměř shodná s německými puškami K98k (obě pušky vycházely ze vzoru Mauser M 98) a pušku vz. 24 vyráběla Čsl. zbrojovka Brno.

Kulometná pistole vz. 38 (samopal)
Konstruována zbrojovkou ve Strakonicích a v září 1938 bylo vyrobeno jen několik kusů, ŘOP předpokládalo použití této kulometné pistole v opevnění. Ve srubu Chata by kulometná pistole byla připravená u vchodové střílny a dá se předpokládat i možnost použití v ochranných střílnách pod betonem.

Pistole vz. 22 a 24
Byla osobní zbraň důstojníků, rotmistrů, délesloužících poddůstojníků a obsluh zbraní. Ve srubech použitelná v ochranné střílně za vchodovou mříží  a v jednoduchých střílnách vchodových dveří. Konstrukčně typ Mauser s uzamčeným závěrem, ráže 9mm Browning. Výrobce vzoru 1922 byla Čsl. zbrojovka Brno a vz. 24 Jihočeská zbrojovka Strakonice.

Signální pistole vz. 30
Pro signalizaci a osvětlení bojiště byly objekty lehkého a těžkého opevnění vyzbrojeny signální pistolí ráže 26,5 mm. Vyráběla ji Česká zbrojovka ve Strakonicích. Rakety se v těžkém opevnění měly vystřelovat hlavně ze zvonů otvorem pro periskop.

Ruční granáty vz. 38 a vz. 34
Pro objekty opevnění (granátové skluzy) byly určené ruční časované granáty vz. 38, jejichž výroba se ovšem v září 1938 teprve rozbíhala a v kritickém 30. září 1938 nebyly v žádném objektu opevnění.
Proto byly do opevnění nouzově dodány standardní ruční nárazové granáty vz. 34 s vrhací pojistkou, vojáci ovšem obdrželi písemný zákaz použití v granátových skluzech (přesto by zákaz zřejmě porušili) a proto se kolem objektů čs. opevnění budovaly také polní okopy, ze kterých by vojáci zajišťovali blízkou obranu objektu.

Copyright © Spolek vojenské hitorie Borová 2018 Webmaster Roman Kubeček
Návrat na obsah