Zvláštní zařízení

Zajištění čs. hranic

Vláda republiky Československé nařizuje podle §90, odst.7 a §197 zákona ze dne 13.května 1936, č.131 Sb. z. a n., o obraně státu:
BUDOVÁNÍ ZVLÁŠTNÍCH ZAŘÍZENÍ

Od roku 1936 je rozhodnuto zabezpečit nejen hraniční přechody, ale i pohraniční cesty a komunikace zvláštními zařízeními, která mají zabránit nenadálému vpádu motorizovaných jednotek nepřítele do hloubky čs. území.

Je schválena výstavba celkem tří sledů obraných zařízení, přičemž téměř ihned se také rozbíhá výstavba I. sledu přímo na hraničních přechodech.

Nejvýraznějším prvkem těchto obranných zařízení se stala železná padací závora, o které více najdete na stránce Ippen.
Zde vám přiblížím další používané prvky a jako prvním začneme zabetonovanými, či zaberaněnými kolejnicemi.

Použití vyřazených kolejnic jako lehčí překážky proti autům a obrněným vozidlům byla hlavní varianta ZZ (zvláštní zařízení) hlavně díky jejich velkému množství a nenáročností výstavby, kdy byly stavěné i celé dlouhé pásy této překážky.
Kolejnice byly opatřeny bílým nátěrem s červeným pruhem na vrchu.

Velmi levnou a účinnou překážkou i proti tankům byly příkopy proti útočné vozbě, doplněné někde také valy a deponiemi.

Tyto terénní úpravy jsou z celého systému ZZ dodnes nejvíce patrné zejména v pohraničních horských oblastech a i z archivních materiálů je možné se dočíst, že zejména v časové tísni v roce 1938 se jednalo o nejvíce budovanou překážku.

Tato překážka byla budována také v lehkém opevnění a v zesíleném provedení i v liniích těžkého opevnění.
Na vhodných místech byly např. i uměle prohlubovány koryta potoků anebo civilní úvozy.

V roce 1938 již třetím rokem zuří ve Španělsku občanská válka, kterou stejně, jako konflikt o něco dříve v Jižní Americe pečlivě sleduje a vyhodnocuje čs. zpravodajská služba.
Informace o bojjích ze Španělska jsou velmi důležité, protože právě zde je do bojů nasazována také německá technika (tanky, letadla...) a čs. velení začíná být jasné, že dosavadní strategie obranného plánování je chybná.

K tomuto zjištění napomáhá také síť německých a rakouských informátorů, kteří za peníze prodávají velmi kvalitní informace o německé armádě.
Je rozhodnuto urychleně začít stavět protipěchotní a protitankové překážky, v září 1938 již v čs. pohraničí panuje téměř válečný stav a většina komunikací je trvale uzavřena provizorními zátarasy a barikádami.

Největší hrozbu čs. velení armády spatřovalo v silných motorizovaných svazcích německé armády, kdy již bylo zřejmé, že Hitler nařídí rychlý útok těmito jednotkami s cílem velmi rychle prorazit obranu na hranicích a využít poměrně hustou pohraniční síť komunikací a menších cest k postupu do čs. vnitrozemí.

Uzávěry ZZ, které střežili příslušníci Finanční stráže, měly zabránit nekontrolovanému přechodu státních hranic a zejména usměrnit povozy a automobily za účelem omezit pašování zbraní a munice, počítalo se také s tím, že dokáží na chvíli zadržet první nápor nepřítele.
Ovšem Němci zaváděli do výzbroje nové typy tanků Panzer III. a IV. které by byly schopné zřejmě prorazit i železnou padací závoru Ippen.

Od května roku 1938 se tedy budují na komunikacích také další kontrolní stanoviště, které střeží jednotky SOS a čs. armáda, kdy po vyhlášení mobilizace jsou tyto stanoviště přeměněny na protitankové barikády a každé takové stanoviště je bráněné i alespoň jedním lehkým kulometem v okopu.

Použité prameny a literatura: Edice PEVNOSTI sv.31 ZVLÁŠTNÍ ZAŘÍZENÍ na komunikacích v letech 1936-1938
Poděkování kolegům Martinu Thérovi a Mgr. Janu Linhartovi , kteří poskytli cenné informace a vlastní průzkum od roku 1994 po současnost.